Tenten+Neji brzy......
Slza pomalu stékala po jeho tváři a tiše dopadala na zem...Neji stál u čerstvého hrobu...hlavou se mu honily vzpomínky..
.....Neji?
Hm?
Víš asi mám ráda jednoho muže a přemýšlím jak mu to mám říct.Bojím se že bude rágovat jinak než chci....víš je takový chladný!
Tenten?
Ano?
Kdo je to?
Eh....
Tenten,řekni mi to a já si ho podám!pronesl žárlivě Neji.
Ale proč?
Znám ho?
Ano,a velmi dobře.
Kdo je to?Lee?Kiba?Naruto?
Ne,vydechla.Nikdo znich.
Tak kdo je to?
Neji Hyuugo,ty jsi takový idiot.vzlikla.
Neji složil hlavu do dlaní a potichu začal vzlykat.Vzpomínky mu způsobovaly bolest.
Seděl v trávě a někdo mu ze zadu zakri oči a usmál se..
Hádej kdo je to?ozval se dívčí hlas.
Neji se místo odpovědi otočil a nic nečekající dívku políbil.Odtáhla se a zvonivě se zasmála.
Objala ho a položila si hlavu na jeho rameno.Cítila se sním v bezpečí.
Neji?
Ano?
Miluji tě Neji.pronesla hlasem tak plným citů,že ho to až udivilo.Sklonil se k ní a lehce se svými try dotkl těch jejích.
Já tebe taky Tenten.
Klesl na kolena a zoufale rozeštkal.Ryl nechty do černého mramoru a upíral oči plné slz na jméno vytesané do kamene...jméno osoby,kterou miloval víc než svůj život.
Vytáhl z pouzdra kunai,otáčel ho v ruce a dlouze pozoroval odlesky,které házel...Stále plakal...polikal slyzi,které mu v ústech zanechali jen nepříjemnou slanou chut.
Stačil jeden rýchlý pohyb.Neji se vyditelně zapotácel.Aby nemyslel na bolest,znovu se ponořil do vzpomýnek.
Držel jí v náruči,měla přivřené oči a namáhavě dýchala.Od úst jí stékal pramínek krve a na boku měla krvavou ránu..smrtelnou ránu.Chvěla se,křečovitě svírala jeho ruku.
Tenten,co se stalo,ptal se ustaraně Neji!
Trénovali jsme.Gay-sensei po mě házel kunajie.a poslední jsem se nedokázala vyhnout.Dojdu pro pomoc"Neji byl okamžitě rozhodnutý.
Neji prosím,Lee už pro ní šel.Neji nenechávej mě samotnou.Já umírám,chci být s tebou co nejdéle.
Tenten ty neumřeš,řekl Neji i když věděl že ona má pravdu.
Neji...miluji tě a vždycky budu....vydechla, už skoro na pokraji sil.Neboj lásko, brzy se zase potkáme a pak už budeme navždy spolu.Sklonil se k ní a políbil jí. Oba dali do toho polibku všechno, vždyť byl jejich poslední......Když zvedl hlavu, TenTen už nedýchala.......Začalo pršet. Kapky krve dopadaly na trávu a okamžitě se rozpíjely...Neji opřel hlavu o černý kámen a sípavě dýchal. Zoufale třásl hlavou, aby z hlavy vypudil ty poslední vzpomínky...nechtěl myslet na její smrt, chtěl myslet jen na to hezké....Vykašlal krev.
Naposledy se podíval na její jméno.
,,TenTen....už brzy se setkáme lásko moje...už brzy....''
Jeho ruce pomalu sjely ze zbraně zabořené v jeho srdci a jeho tělo se bezvládně sesunulo vedle náhrobku jeho milé.....
od Tenten